Každý rok v České republice zemře na kardiovaskulární onemocnění přibližně 50 000 lidí. Mnozí z nich ignorovali varovné signály svého těla měsíce, nebo i roky. Znát tyto signály může být rozdílem mezi životem a smrtí.
Moderní medicína umí zachytit a léčit srdeční onemocnění velmi efektivně – ale pouze tehdy, pokud přijdeme včas. Problém tkví v tom, že srdce je orgán, který trpí potichu. Bolest, únava nebo dušnost bývají snadno zaměněny za stres, přepracování nebo přirozené stárnutí. Právě tato záměna stojí tisíce lidí život.
V tomto článku vám představujeme sedm konkrétních signálů, které vaše srdce může vysílat. Pokud rozpoznáte některý z nich u sebe nebo u svých blízkých, neváhejte navštívit kardiologa.
Pokud se zadýcháváte při chůzi do schodů, při pomalé procházce nebo dokonce při oblékání, a dříve jste to neproblém, může to signalizovat, že srdce nestíhá pumpovat dostatek okysličené krve. Srdeční selhání a srdeční arytmie se velmi často projevují právě touto dušností, která přichází náhle nebo se postupně zhoršuje.
Kdy vyhledat pomoc: Pokud dušnost přichází i v klidu nebo se výrazně zhoršila za posledních 2–4 týdny.
Únava patří mezi nejpodceňovanější příznaky. Srdce, které pracuje s omezenou kapacitou, přestává zásobovat svaly a mozek dostatkem kyslíku. Výsledkem je vyčerpanost, která nepomíjí ani po dostatečném spánku. Charakteristické je, že únava u srdečních onemocnění přichází i po minimální fyzické zátěži – po sprše, po snídani, po krátkém telefonátu.
Kdy vyhledat pomoc: Únava trvá déle než tři týdny a doprovází ji i jiné symptomy z tohoto seznamu.
Klasická bolest srdce není vždy ostrá. Naopak – nejčastěji ji pacienti popisují jako tlak, pálení, těžkost nebo svírání uprostřed hrudníku. Tato bolest může vyzařovat do levého ramene, paže, čelisti nebo zad. Trvá zpravidla déle než pět minut a nereaguje na změnu polohy těla. U žen může být příznak atypičtější – bolest v horní části břicha, nevolnost nebo pouze únava.
Kdy vyhledat pomoc: Okamžitě. Bolest na hrudi je vždy důvodem k tísňovému volání na číslo 155.
Arytmie neboli nepravidelný srdeční rytmus může mít mnoho podob. Někteří pacienti popisují pocit, jako by srdce „přeskočilo», jiní vnímají velmi rychlý nebo naopak velmi pomalý tep. Nejčastější arytmií je fibrilace síní, která výrazně zvyšuje riziko mozkové mrtvice. Přestože některé arytmie jsou benigní, každé déle trvající nebo opakující se bušení srdce si zaslouží kardiologické vyšetření včetně EKG záznamu.
Kdy vyhledat pomoc: Pokud bušení srdce trvá déle než pět minut nebo je doprovázeno závratěmi.
Srdce, které nestíhá odvádět krev z těla dostatečně efektivně, způsobuje hromadění tekutiny v tkáních. Výsledkem jsou otoky – nejprve chodidel a kotníků, později i lýtek. Typické je, že otoky jsou symetrické, přes den se zhoršují a ráno po probuzení jsou menší. Pokud si všimnete, že váš prsten nebo obuv neodpovídá ráno a večer, může to být varovný signál srdečního selhávání.
Kdy vyhledat pomoc: Pokud otoky přetrvávají déle než tři dny nebo se rychle zhoršují.
Přechodná ztráta vědomí nebo silné závratě mohou být způsobeny poklesem krevního tlaku nebo arytmií, při níž srdce přestane na zlomek sekundy správně zásobovat mozek krví. Tyto epizody bývají krátké, ale nikdy by neměly být ignorovány. Zvláště nebezpečné jsou mdloby při fyzické zátěži – ty mohou předcházet závažným srdečním příhodám.
Kdy vyhledat pomoc: Každá ztráta vědomí je indikací k neprodlenému lékařskému vyšetření.
Studený pot, který se dostaví náhle a bez zjevné fyzické aktivity nebo horka, je klasickým, avšak často přehlíženým signálem srdeční příhody. Srdce v nouzi aktivuje sympatický nervový systém, který mimo jiné spouští pocení. Pokud se studený pot kombinuje s jakýmkoliv jiným příznakem z tohoto seznamu, pravděpodobnost závažné srdeční příhody výrazně roste.
Kdy vyhledat pomoc: Studený pot v kombinaci s bolestí na hrudi nebo dušností – volejte 155 ihned.
- Při akutní bolesti na hrudi, mdlobě nebo těžké dušnosti volejte záchrannou službu na čísle 155
- Zaznamenejte si, kdy se příznaky objevily, jak dlouho trvaly a co jste v tu dobu dělali
- Požádejte svého praktického lékaře o doporučení ke kardiologovi, i pokud jsou příznaky mírné
- Nečekejte na „příští příznaky» – kardiologické vyšetření je bezbolestné a preventivní EKG zachrání životy
- Sdílejte tyto informace s rodinnými příslušníky, zejména s těmi nad 45 let nebo s rizikovými faktory
Kdo je nejvíce ohrožen?
Kardiovaskulární onemocnění se netýkají pouze starších mužů. Rizikové faktory zahrnují kouření, cukrovku, vysoký krevní tlak, obezitu, nedostatek pohybu a chronický stres. Dědičná zátěž hraje také zásadní roli – pokud někdo z vašich přímých příbuzných prodělal infarkt před 55. rokem, vaše riziko je výrazně vyšší.
Ženy bývají histroricky poddiagnostikovány, protože příznaky infarktu mohou být u nich atypičtější – místo klasické bolesti na hrudi mohou pociťovat pouze únavu, nauzeu nebo bolest v zádech. Právě proto je důležité, aby ženy nepodceňovaly přetrvávající únavu a absolvovaly pravidelné preventivní prohlídky.
Žádný z výše uvedených příznaků by neměl být odbyt jako pouhá únavnost nebo stárnutí. Moderní kardiologie disponuje nástroji, které dokážou zachytit srdeční onemocnění v raném stadiu – echokardiografie, Holterovo monitorování nebo zátěžový test jsou dnes dostupné a bezpečné metody. Investice do jedné preventivní prohlídky může prodloužit váš život o desetiletí. Neodkládejte to na zítřek.